Harmonogram Sympozia

Čtvrtek 10. 3. 2022

Pátek 11. 3. 2022

Sobota 12. 3. 2022

Po celou dobu konání Sympozia

Kuloáry (volná diskuse)

  • Po celou dobu konání Sympozia

    Účastníci se mohou potkat po celou dobu konání Sympozia v kuloárech, jako kdyby se na offline Sympoziu potkávali na chodbě. Stačí se připojit ke schůzce a poté si vybrat místnost (Breakout Room), ve které byste si chtěli s ostatními povídat.

    Místnosti nebudou moderované a schůzka se spustí, jakmile se připojí alespoň jeden účastník. Pokud narazíte na potíže nebo nevhodné chování, napište nám (info.sympozium@gmail.com), ke schůzce se připojíme a potíže vyřešíme.

Podrobný program Sympozia

[PROGRAM V PDF KE STAŽENÍ]
  • čtvrtek 9.00 –⁠ 9.30

    Úvodní slovo hostitelů a organizátorů Sympozia

    Účastníky Sympozia uvítá vedoucí Katedry psychologie Fakulty sociálních studií doc. Lenka Lacinová, zakladatel tradice pořádání psychoterapeutických sympozií v Brně prof. Zbyněk Vybíral, a za pořadatele Sympozia doc. Tomáš Řiháček a dr. Michal Čevelíček.

  • čtvrtek 9.30 – 11.00

    Přednášky zahraničních hostů I (moderuje T. Řiháček)
    Efektivita a potenciální mechanismy účinku rutinního sledování změny a zpětné vazby v psychoterapii

    Kim de Jong, Ph.D.
    Universitet Leiden (NL)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Přednáška poskytne krátký úvod do tématu rutinního měření změny v psychoterapii a poskytování zpětné vazby a shrne důkazy jeho efektivity. Autorka bude diskutovat možné mechanismy, jejichž prostřednictvím rutinní měření změny přispívá k terapeutickému výsledku.

    Více o přednášející...

    Kim de Jong je profesorka klinické psychologie na univerzitě v Leidenu, pracuje jako vyučující, ve výzkumu a v klinické praxi. Je jednou z předních odbornic na zpětnou vazbu o průběhu psychoterapie v Evropě a je předsedkyní a zakládající členkou Mezinárodní sítě podporující inovace a výzkum efektivity psychoterapie (INSPIRE). V roce 2018 získala cenu za vynikající výsledky mladých výzkumníků od Společnosti pro výzkum psychoterapie (SPR).

    Proč se terapie v některých případech nedaří?

    Jaime Delgadillo, Ph.D.
    The University of Sheffield (UK)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Prezentace shrne poznatky z kvalitativních a kvantitativních studií, které si kladly za cíl identifikovat faktory (charakteristiky, problémy, procesy) spojené s hrozícím terapeutickým nezdarem. Jako zdroj informací použije studie, jež využívaly nástroje sledování terapeutické změny a poskytování zpětné vazby. Autor představí obecný model zdrojů takových potíží, a to společně s praktickými vodítky, které nám pomohou těmto potížím porozumět a vypořádat se s nimi.

    Více o přednášejícím...

    Jaime Delgadillo je seniorní lektor klinické psychologie na Univerzitě ve Sheffieldu (UK). Zajímá jej porozumění individuálním rozdílům mezi klienty v reakci na terapeutickou léčbu, a to s praktickým cílem personalizovat psychologické léčebné programy pro klienty, kteří reagují méně příznivě na intervence založené na léčebných manuálech.

  • čtvrtek 11.30 – 13.00

    Paralalení programové bloky I a II

    Blok A (11.30 – 13.00)
    Představení projektu DeePsy

    (moderuje J. Nehyba)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Cílem projektu DeePsy je vývoj online aplikace, která slouží k průběžnému monitorování procesu a výsledků v psychoterapii. Smyslem aplikace je vytvořit nástroj, který psychoterapeutům umožní získávat systematickou zpětnou vazbu o tom, jak jejich klienti vnímají proces psychoterapie a svůj pokrok v ní. V rámci panelu představíme širší kontext využívání podobných aplikací v psychoterapii a následně popíšeme projekt DeePsy, jeho východiska, filozofii, aktuální možnosti aplikace a také první uživatelské zkušenosti při práci s aplikací.

    Podrobnosti...

    Řiháček, T.: State-of-art monitorování v psychoterapii
    Nehyba, J.: Vize a záměr projektu DeePsy
    Sojka, P.: Jak funguje strojové učení
    Čevelíček, M.: Praktické možnosti aplikace DeePsy
    Wagner, D.: Reflexe prvních zkušeností z pohledu uživatele

    Blok B (11.30 – 13.00)
    Terapeutické intervence

    (moderuje B. Kučerová)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Růžička, M. a kol.: Aplikace pro prevenci relapsu

    • Pilárik, L. a Mikoška, P.: Skupinová terapia zameraná na emócie (EFT-G): prvé skúsenosti s aplikáciou pri regulácii emócii u vysokoškolských študentov

    • Ševčík, L. a Peychl, J.: Proces hodnocení dodržování požadavků MDMA-asistované psychoterapie PTSD v klinických studiích

    Podrobnosti...
    Aplikace pro prevenci relapsu

    Růžička, M., Skopal, O., Růžičková, L., Wittmann, E., Krutilová, D.

    Cílem příspěvku je prezentace projektu TAČR "Aplikace pro rozvoj sociálních kompetencí osob se závislostí v kontextu indikace speciálně pedagogické a terapeutické intervence "(TL05000482). Příspěvek seznámí posluchače s procesem vývoje specifické aplikace pro osoby se závislostí. Tato speciální aplikace může zlepšit život lidí se závislostí a jejich participaci na společenském životě a zároveň také pomoci odborníkům, kteří poskytují terapeutické intervence. V tomto projektu v rámci evaluační studie propojujeme dosavadní vědecké poznatky s empirickými daty vycházejícími ze specifických potřeb klientů a odborníků v dané problematice z olomouckého regionu. Cílem příspěvku je prezentovat průběžné výsledky řešení projektu (první verzi aplikace), metodiku aplikovaného výzkumu a zkušenosti řešitelů s touto aplikací. Prezentovány budou jednotlivé prvky aplikace jako jsou hodnotící škály, intervence, edukace, mindfulness, zpětná vazba v terapii a další nástroje pro prevenci relapsu a zkušenosti s nimi v této aplikaci.

    Skupinová terapia zameraná na emócie (EFT-G): prvé skúsenosti s aplikáciou pri regulácii emócii u vysokoškolských študentov

    Pilárik, L., Mikoška, P.

    Skupinová forma terapie zameranej na emócie (EFT-G) bola formulovaná až v poslednej dekáde. Na rozdiel od individuálnej a párovej formy EFT, zatiaľ existuje len malá evidencia ohľadom možnosti jej využitia či účinnosti. Cieľom tejto pilotnej štúdie bolo sledovať možnosti použitia EFT-G pri rozvoji regulácie emócií vysokoškolských študentov v rámci sociálno-psychologického tréningu. Kváziexperimentálneho výskumu bez kontrolnej skupiny sa zúčastnilo 16 študentov psychológie (Mage = 25.1; SD = 1.8), ktorí absolvovali 12 stretnutí (80 minút/1 stretnutie) modifikovanej verzie EFT-G podľa Thompsonovej a Girzovej (2018). Na prvom a poslednom stretnutí boli participantom administrované Škála ťažkostí v regulácii emócií (DERS; Gratz & Roemer, 2004), Dotazník zdravia pacienta (PHQ-9; Spitzer et al., 2006), Generalizovaná úzkostná porucha (GAD-7; Spitzer et al., 2006), Škály závažnosti a zhoršenia celkového strachu, osamelosti a hanby (OFSIS, OLSIS, OSSIS; Timuľák et al., 2020), Sussex-Oxfordské škály súcitu k sebe a k druhým (SOCS-S, SOCS-O; Gu et al., 2019) a Škála spokojnosti so životom (SWLS; Diener et al., 1985). Po každom stretnutí participanti reportovali svoju skúsenosť zo stretnutia prostredníctvom Formulára nápomocných aspektov terapie (H.A.T.; Llewelyn et al, 1988) a na poslednom stretnutí poskytli písomnú spätnú väzbu k priebehu tréningu. V rámci príspevku prezentujeme výsledky kvantitatívnej pre-post analýzy, ktorá poukazuje na zníženie ťažkostí v regulácii emócií, zvýšenie súcitu k sebe a zvýšenie spokojnosti so životom po absolvovaní EFT-G. V ostatných premenných zmeny neboli zaznamenané. Diskutujeme špecifiká práce s neklinickou vzorkou participantov, modifikácie v priebehu tréningu a metodologické limity štúdie.

    Proces hodnocení dodržování požadavků MDMA-asistované psychoterapie PTSD v klinických studiích

    Ševčík, L., Peychl, J.

    MDMA-asistovaná psychoterapie (MAP) posttraumatické stresové poruchy (PTSD) představuje potenciálně velmi slibnou intervenci. Na rozdíl od jiných psychoterapeutických metod je MAP součástí procesu klinického hodnocení. Tyto studie probíhají pod záštitou neziskové organizace MAPS (Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies) a soustředí se na rigorózní a transparentní proces ověření bezpečnosti a účinnosti MAP. Integrální součástí klinických studií je také pravidelné hodnocení toho, jak terapeuté dodržují požadavky kladené na tuto psychoterapeutickou modalitu. Příspěvek chce přiblížit proces hodnocení dodržování požadavků MAP na jehož základě je poskytována zpětná vazba intervenujícím terapeutům. Požadavky MAP jsou definované v protokolu pro každou fázi terapie: přípravné sezení, sezení s podáním léčivé látky a integrační sezení. Hodnotitelé, kteří prošli výcvikem u MAPS, sledují video záznamy sezení, skórují a komentují míru plnění jednotlivých kritérií. Toto hodnocení pak slouží supervizním psychoterapeutům k poskytnutí zpětné vazby intervenujícím terapeutům. Hodnotitelé videozáznamů zůstávají pro intervenující terapeuty MAP v anonymitě. Zpětná vazba v rámci procesu hodnocení dodržování požadavků MAP tak poskytuje informace intervenujícím psychoterapeutům a napomáhá dalšímu vývoji MAP jako metody v níž se psychoterapie potkává s farmakoterapií.

  • čtvrtek 14.30 – 16.00

    Paralalení programové bloky III a IV

    Blok A (14.30 – 16.00)
    Výhody a rizika získávání zpětné vazby

    (moderuje J. Nehyba)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Doležal, P.: Čtyři roky sbírání zpětné vazby: Jak je možné, že jsem se nezlepšil?

    • Holub, D.: Externalizace a internalizace zpětné vazby

    Podrobnosti...
    Čtyři roky sbírání zpětné vazby: Jak je možné, že jsem se nezlepšil?

    Doležal, P.

    V příspěvku kriticky shrnu mé dosavadní zkušenosti s čtyřletým používáním webového systému pro získávání zpětné vazby. Navzdory tomu, co slibují studie, to nevypadá, že by se má efektivita jako psychoterapeuta nějak zvýšila. V příspěvku se zaměřím na dvě věci: (1) Proč bylo i tak systém užitečné používat; (2) Co je potřeba při implementaci systému udělat jinak, aby se zvýšila šance, že jeho využití bude mít efekt. Pointa bude jednoduchá: „Stroje“ nám nevezmou práci ani kompetence, nelze se na ně spolehnout, jsou to jen nástroje a my terapeuti v jejich využití hrajeme klíčovou roli.

    Externalizace a internalizace zpětné vazby

    Holub, D.

    Zapojit nahrávací zařízení do terapeutické pracovny znamená změnu terapeutického uspořádání. Zavedení nahrávek terapeutických sezení a jejich analýza umožňuje nově nejen zkoumat terapeutický proces, ale navigovat a učit terapeuta. Zpětnovazebné monitorovací systémy jsou příslibem pro další výzkum a klinickou praxi. Přítomnost externích monitorovacích systémů jako třetího prvku terapeutické situace probouzí neuvědomované představy o možnostech “nezávislých zdrojů” a různé stupně důvěry v externalizované vědění posílené případně o podporu umělou inteligencí. Autor zkoumá fenomén terapeutické omnipotence v kontextu zpětnovazebných monitorovacích systémů. Zabývá se otázkou, zda vede rozšíření terapeutické situace o monitorovací systémy k využívání jiných klinických dovedností v porovnání se standardním nenahrávaným terapeutickým sezením. Autor předpokládá, že začleněním strojových zpětnovazebných monitorovacích systémů posune rozvíjení psychoterapeutických dovedností v neprospěch přirozené zkušenosti terapeuta. Příkladem rozvíjení vnitřní zpětné vazby je pojetí nasycené a nenasycené intervence a naslouchání odezvám analytického pole v závislosti na emočně vzdálené, neosobní a nenasycené povaze terapeutových komentářů. Autor se zabývá rolí externího vědění u psychoterapeutických postupů, jejichž základní postoj vychází z nepředpojatého vnímání a ochoty nechat se volně zapojit do terapeutických událostí (psychoanalýza, Gestalt).

    Blok B (14.30 – 16.00)
    Reflexe vývoje v psychoterapii

    (moderuje P. Sojka)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Tichá, M.: Významné události v terapeutickém procesu

    • Klocek, A.: Proměny jednotlivých aspektů interoceptivní pozornosti: Síťová analýza na panelových klinických datech

    • Kučerová, B.: Živoucí odpoutanost

    Podrobnosti...
    Významné události v terapeutickém procesu

    Tichá, M.

    Klient jakožto centrální prvek terapeutického procesu je cenným zdrojem informací o tom, které aspekty terapie jsou nápomocné a které narušující. Příspěvek blíže představí paradigma významných událostí, které hledá odpovědi na tyto otázky. Tento směr výzkumu předpokládá, že určité momenty v terapeutickém procesu mají potenciál přinést unikátní informace oproti souhrnu všeho, co se v terapii odehrálo. Prostor bude věnován také představení kvalitativního dotazníku Helpful Aspects of Therapy, který lze použít k získání zpětné vazby o výzamných momentech z perspektivy klienta. Teoretické informace ilustruji klinickými poznatky o tom, jaké významné a narušující události identifikovali klienti s mírnými až středně závažnými depresivními symptomy.

    Proměny jednotlivých aspektů interoceptivní pozornosti: síťová analýza na panelových klinických datech

    Klocek, A. 

    Na interoceptivní pozornost lze nahlížet skrze osm různých perspektiv: 1) neutrální všímavost k tělesným signálům, 2) tendenci nereagovat obavami na tělesné signály bolesti nebo diskomfortu, 3) tendenci neignorovat nebo nevyhýbat se těmto tělesným signálům, 4) regulaci pozornosti, 5) všímavost k propojení mezi tělesnými signály a emocemi, 6) seberegulaci (schopnost regulovat stres skrze zaměření pozornosti k tělesným signálům), 7) aktivní naslouchání tělesným signálům, 8) důvěru ve vlastní tělo. Tyto perspektivy měřeny multidimenzionálním dotazníkem MAIA lze vnímat jako síť mechanismů, jejichž zvyšování může u pacientů psychosomatických klinik přispívat k nárůstu celkové duševní pohody. V příspěvku bude představen longitudinální síťový model interakce dílčích domén interoceptivní pozornosti a wellbeingu (faktorové skóry) na panelových datech pacientů (měřeno každý týden od počátku terapie do 7 týdnů).

    Živoucí odpoutanost [Detached aliveness]

    Kučerová, B.

    “Něco zmrtvělého se konečně probudilo” je případová studie prožívání neprofesionální tanečnice, poté co začala docházet na hodiny Gaga tance. Její horizont zkušenosti se otevírá mezi dva odlišné postoje k emocím. Rozeznává tělesný, fyzický rozdíl mezi aktivováním těla do bytí s emocemi a propadáním se do nich, jako když se tělo vzdá gravitaci. Její aktivní přítomnost v těle se zároveň I přeložila na mentální úroveň, když čelí obtížným emocím v každodenním životě. Naopak psychoterapie se pro ní stává jediným prostředím, v kterým se “rejpá” v emocích. V tomto příspěvku bychom chtěli představit interpretaci, že její nově získaná schopnost regulace emocí funguje skrze odpoutání. Odpoutání, původně Buddhistický koncept, umožňuje držet emoce ve všímavosti a rozeznávat je odděleně od významu a valence. Tvrdíme, že tento odpoutaný postoj není redukčním přístupem k emocím, nýbrž může podobně jako ve zkušenosti této neprofesionální tanečnice přinést život do umrtvených míst. Mohl by snad i obohatit či transformovat psychoterapeutickou praxi?

    English version:

    “Something numb got finally awake“ is a case study of the experience of a non-professional dancer after she started taking Gaga dance classes. Two different attitudes towards emotions delineate the landscape of her dancing experience. She recognizes the tangible physical difference between activating the body into holding emotions or falling into them when the body gives up to gravity. She refers that her activated presence in the body translates itself to her everyday mental experience when facing difficult emotions. In contrast, psychotherapy becomes the only place of falling into gravity without letting her collect herself back up again. We want to propose that her newly acquired ability to regulate emotions operates through detachment. The concept of detachment inspired by the Buddhist tradition doesn’t regulate emotions through meaning but by decoupling them from their valence and identification. We suggest that this detached attitude is not cutting the emotions short, but as in dancer’s experience might awaken something numb before. May this detached attitude also hold the potential of enriching or transforming her psychotherapy from the place of digging into awakening aliveness?

  • čtvrtek 16.30 – 18.00

    Diskuzní panel (moderuje T. Řiháček)
    Potřebujeme v praxi zpětnou vazbu?

    Diskutující: Michal Raszka, Dominika Čechová, Martin Klouda, Olga Kunertová

    Zvaní diskutující využívající různých psychoterapeutických směrů se budou v diskusním panelu zamýšlet nad odpověďmi na několik předem stanovených otázek na téma získávání a využívání zpětné vazby v psychoterapii. Prostor bude věnován také publiku a jeho pohledu na tyto otázky:

    • Podle čeho usuzujete na to, zda Vaše terapie funguje?
    • Je něco, co byste od klientů chtěli vědět, ale bojíte se zeptat?
    • Kdybyste měli kouzelné zrcadlo, se kterým se můžete při terapii radit, co byste chtěli, aby ukazovalo?
    • Děláme terapii už teď nejlépe, jak to jde, nebo naopak potřebujeme změnit přístup?

  • pátek 9.00 – 10.30

    Přednášky zahraničních hostů II (moderuje T. Řiháček)
    Hodnocení klinické významnosti změny v psychoterapii: Pokroky a problémy

    Benjamin Ogles, Ph.D.
    Brigham Young University (USA)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Nástroje hodnocení praktického nebo klinického efektu psychoterapie vznikly, aby pomohly řešit potíže plynoucí ze spoléhání se na statistické testy ve výzkumu psychoterapie. Tato přednáška shrne historii a vývoj strategií hodnocení klinické významnosti a současně se zaměří na potíže s nejčastěji používanými přístupy. Poté se bude věnovat aktuálním pokrokům, které staví na moderních statistických postupech a studiích využívajících metody smíšeného výzkumu. V závěru autor doporučí další postup v metodologickém a klinickém výzkumu, který využívá koncept klinické významnosti.

    Více o přednášejícícm...

    Ben Ogles je profesorem klinické psychologie na Brigham Young University. Je autorem dvou knih a množství odborných článků a kapitol na téma měření změny v praxi a výzkumu psychoterapie.

    Dosahování klinické expertnosti: "Deliberate practice" v psychoterapii

    Alexandre Vaz, Ph.D.
    Deliberate Practice Institute (PT)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Psychoterapeuti se významně liší ve své klinické úspěšnosti, a to nezávisle na teoretické orientaci a letech klinické zkušenosti. Deliberate practice (DP), zkušenostní forma výcviku založená na 30 letech výzkumu věnovaného rozvoji profesní odbornosti, byla představena jako proměnná společná všem vysoce efektivním terapeutům. Tato přednáška představí principy a nástroje využití DP pro zvýšení efektu výcviku a supervize, klinické odbornosti a výsledků léčby.

    Více o přednášejícím...

    Alexandre Vaz je autorem a spolueditorem čtyř knih o deliberate practitce a terapeutickém výcviku a dvou sérií knih o klinickém výcviku: Základy deliberate practice (APA Press) a Pokročilé terapeutické, klinické a mezilidské dovednosti (Elsevier). Je spoluzakladatelem Deliberate Practice Institute (www.dpfortherapists.com) a hlavním akademickým ředitelem Sentio Institute (www.sentioinstitute.org).

  • pátek 11.00 – 12.30

    Paralalení programové bloky V a VI

    Blok A (11.00 – 12.30)
    Bezprostřední a dlouhodobé dopady sezení

    (moderuje T. Řiháček)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Hytych, R.: Kvalitativní metody pro získávání zpětné vazby v psychoterapii

    • Řiháček, T.: Co si odnášíte z dnešního sezení?

    Podrobnosti...
    Kvalitativní metody pro získávání zpětné vazby v psychoterapii

    Hytych, R.

    Jako terapeuti často s klienty spolupracujeme na dosažení změny. Jak změnu zjišťujeme? V příspěvku představíme především metodu Posouzení změn po psychoterapii (CHAP), jejímž autorem je Rolf Sandell a zamyslíme se nad jejím využitím v terapii a při tréninku terapeutů.

    Co si odnášíte z dnešního sezení?

    Řiháček, T.

    Jako terapeuti jsme mnohdy zvyklí ptát se klientů na konci sezení, jaké pro ně bylo a co si z něj odnášejí. Často se však dozvíme méně, než bychom si přáli, a pak se ptáme sami sebe: Jsem s klientem na stejné vlně? Bere si ze sezení to, co mu nabízím? Nebo považuje za důležité něco jiného? V tomto příspěvku představíme nový dotazník SRS-3 (Session Reactions Scale-3), který umožňuje systematické získávání zpětné vazby o dopadech sezení na klienta. Představíme původ dotazníku, jeho filozofii a možné způsoby využití v praxi.

    Blok B (11.00 – 12.30)
    Jak zjišťujeme výsledky psychoterapie

    (moderuje J. Nehyba)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Ladmanová, M. a kol.: Co se u mě díky psychoterapii změnilo aneb „Výsledky“ psychoterapie očima klientů

    • Fülep, M. a kol.: Česká adaptace sebeposuzovací škály závažnosti a míry úzkosti (OASIS)

    • Chvojková, E.: Využití síťových modelů ke zkoumání aspektů souvisejících s výsledky psychoterapie

    Podrobnosti...
    Co se u mě díky psychoterapii změnilo aneb „Výsledky“ psychoterapie očima klientů

    Ladmanová, M., Řiháček, T., Timulák, L., Elliott, R.

    My, jakožto psychologové, máme tendenci vnímat za úspěšnou takovou terapii, díky které se klientům dostalo úlevy od pociťovaných symptomů, jež je do terapie původně přivedly. Je to však tím hlavním, co si klienti z terapie odnášejí? Co za důležité vnímají oni sami? Tento příspěvek bude věnován předběžnému shrnutí výsledků kvalitativní meta-analýzy desítek studií, které se věnovaly "výsledkům" terapie z pohledu klientů. A tedy hledání odpovědi na otázku, co se v životě klientů změnilo vlivem docházení na terapii, opustíme-li rámec tradičního symptomatického pohledu.

    Česká adaptace sebeposuzovací škály závažnosti a míry úzkosti (OASIS)

    Fülep, M., Novák, L., Mikoška, P.

    Cílem příspěvku je představit českou verzi Overall Anxiety Severity and Impairment Scale (OASIS). Jedná se o transdiagnostickou pětipoložkovou sebeposuzovací škálu závažnosti a míry úzkosti. Nástroj umožňuje rychlý screening v rámci poruch úzkostného spektra, přičemž zachycuje fungování klienta v jeho každodenním životě. Předchozí validační studie hovoří pro velmi dobré psychometrické vlastnosti této škály. Hodnota Cronbachova alfa se pohybuje v rozmezí 0,80-0,94, což svědčí o velmi dobré vnitřní konzistenci nástroje. Cílem české studie bylo adaptovat OASIS, určit základní psychometrické charakteristiky nástroje a stanovit cut-off skór pro českou klinickou populaci. Studie hodnotila psychometrické vlastnosti české verze OASIS na reprezentativním vzorku zdravé populace (n = 1769) a na vzorku pacientů ambulantních a lůžkových zařízení (n = 60), kteří vykazovali symptomy úzkosti. Byla provedena konfirmatorní faktorová analýza, dále byla testována vnitřní konzistence a konvergentní/diskriminační validita. Výsledky podpořily jednofaktorovou strukturu a validitu nástroje. Vnitřní konzistence nástroje se u neklinické populace ukázala jako vynikající (Cronbachovo alfa = 0,96). Hodnota cut-off skóre byla stanovena na 8. Vzhledem ke svým parametrům má OASIS velký potenciál pro využití v oblasti klinické praxe či výzkumu psychoterapie. Psychoterapeutům pak v jejich praxi může sloužit jako jeden z nástrojů pro mapování prožívání a chování klienta. Záměrem autorů české studie je poskytnout OASIS české odborné veřejnosti v režimu open access.

    Stalo se to doopravdy takhle? O empirických odhadech kauzality v síťových modelech

    Chvojková, E.

    Terapeuti často čelí nesnadnému úkolu: Odhadnout, jaký postup zvolit, aby u klienta vedl k zamýšlené změně. Při plánování terapeutického procesu jsou často odkázáni pouze na svou klinickou zkušenost, nebo na literaturu, která se mechanismy změny zabývá jen zřídka na úrovni klienta. Příspěvek představí síťovou analýzu coby metodologii užitečnou nejen pro výzkumníky, ale především pro praktiky. Personalizované síťové modely umožňují empiricky verifikovat implicitní hypotézy o kauzální souslednosti fenoménů v terapeutickém procesu, popřípadě kauzální hypotézy na základě dat generovat, a dále verifikovat ve spolupráci s klientem.

  • pátek 14.00 – 15.30

    Paralalení programové bloky VII a VIII

    Blok A (14.00 – 15.30)
    Zpětná vazba a výcvik v psychoterapii

    (moderuje J. Nehyba)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Zatloukal, L.: Zpětná vazba, záměrný trénink (deliberate practice) a profesní rozvoj začínajících terapeutů – několik zkušeností z psychoterapeutických výcviků

    • Frouzová, M. a Švíglerová, J.: Zpětnovazební mechanismy v integrativním psychoterapeutickém výcviku

    Podrobnosti...
    Zpětná vazba, záměrný trénink (deliberate practice) a profesní rozvoj začínajících terapeutů – několik zkušeností z psychoterapeutických výcviků

    Zatloukal, L.

    Příspěvek se zaměřuje na práci se zpětnou vazbou a záměrný trénink (deliberate practice) v kontextu psychoterapeutických výcviků. Pozornost bude věnována druhům zpětné vazby o psychoterapii, které lze využít, možnostem cíleného tréninku terapeutických dovedností a rolí trenéra. Poukazuje rovněž kriticky na některé problematické předpoklady o konceptu záměrného tréninku a ukazuje na některé problematické aspekty uplatnění tohoto konceptu ve vzdělávání psychoterapeutů. Příspěvek reflektuje zkušenost autora z výcviků v psychoterapii zaměřené na řešení, ale je snahou autora poukázat na některé oblasti, které lze aplikovat bez ohledu na teraperutický přístup.

    Zpětnovazební mechanismy v integrativním psychoterapeutickém výcviku

    Frouzová, M., Švíglerová, J.

    Autorky se zabývají v první části svého referátu možnými podobami zpětných vazeb, které probíhají ve výcviku v integrativní psychoterapii s důrazem na jeho specifiku. V druhé části ukazují výsledky několikaletého sledování každoročního hodnocení výcviku frekventanty Skálova institutu a možnosti jejich interpretace s tím, jak taková zpětná vazba ovlivňuje vývoj systému. V třetí části ukazuje specifické způsoby zpětné vazby týkající se zvědomování procesu v psychoterapeutické části výcviku.

    Blok B (14.00 – 15.30)
    Práce s jazykem v psychoterapii

    (moderuje P. Sojka)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    • Sojka, P.: Psychoterapie optikou analýzy přirozeného jazyka

    • Loulová, Š.: Klasifikační systém terapeutových aktivit

    • Březinová, E.: Využití idiomatického jazyka v psychoterapii

    Podrobnosti...
    Psychoterapie optikou analýzy přirozeného jazyka

    Sojka, P.

    Výzkum v psychoterapii vychází především z retrospektivních výpovědí klienta a terapeuta o tom, co se odehrávalo na sezení, nebo z omezeného počtu výzkumníkem hodnocených záznamů sezení. Tyto přístupy mohou zjednodušovat komplexní interakce mezi terapeutem a klientem a limitovat tak naše porozumění procesu psychoterapie. Současné technologie zpracování řeči a jazyka nabízejí možnosti jak škálovat výzkum v psychoterapii jak v rozsahu, tak v detailu. V příspěvku rozvedu motivaci pro použití technik strojového učení v psychoterapii, představím současný přístup tzv. zpracování přirozeného jazyka a jeho aplikace na výzkum v psychoterapii.

    Klasifikační systém terapeutových aktivit

    Loulová, Š.

    Představím nový klasifikační systém terapeutových aktivit, který jsme v projektu DeePsy vytvořili. V budoucnu bude implementován do softwaru, který bude terapeutům poskytovat automatizovanou zpětnou vazbu pomocí metod strojového učení. Při jeho tvorbě jsme vycházeli z existujících klasifikačních systémů a cílili jsme především na identifikování kategorií, které by mohly přinést terapeutům užitečnou zpětnou vazbu. Vznikl tak systém zahrnující devět hlavních kategorií (dotazování, interpretace, reflexe, potvrzování, informování, terapeutova direktivita, sebeodhalení, konfrontace a ostatní). Následně jsme využili 28 přepisů nahrávek terapeutických sezení různých směrů (KBT, Gestalt, systemika, psychodynamický) a každou větu terapeuta jsme přiřadili k některé z těchto kategorií. V průběhu jsme jejich definice upravovali a vyhodnocovali jsme shodu dvou posuzovatelů. Zmíním také předběžné výsledky, jak se v jejich používání liší terapeuti zmíněných psychoterapeutických směrů a jak se jejich frekvence proměňuje v průběhu terapie.

    Využití idiomatického jazyka v psychoterapii

    Březinová, E.

    Tato studie kvantitativně vyhodnocuje způsob použití idiomů, neboli ustálených frází, které mají doslovný a přenesený význam, v psychoterapeutických sezeních dvou odlišných klientů a stejného terapeuta. Také byly sledovány „kontejnerové výrazy“, které vychází z obecné metafory autorů Lakoffa a Johnsona (2002): tělesné a citové stavy jsou entity uvnitř člověka (tělo je kontejner pro emoce, např. vybuchnout vzteky, vylít si srdce). Výsledky ukazují, že vyšší počet idiomů se vyskytuje v sezeních citově zabarvenějších. Větší pravděpodobnost úspěšnosti terapie se ukázala ve spojitosti s častějším výskytem kontejnerových výrazů. Zároveň je však patrné, že použití idiomatického jazyka v psychoterapii se víceméně odvíjí od osobního komunikativního a kognitivního stylu. Tyto výsledky tedy naznačují, že při vhodném použití kontejnerových výrazů je v psychoterapii možné zásadně přispět k pojmenování nejniternějších pocitů, jinak obtížně uchopitelných, a tím napomoci k přelomovým chvílím v terapii.

  • pátek 16.00 – 18.00

    Závěrečné slovo a zamyšlení (moderuje T. Řiháček)
    Široká paleta negativních zkušeností klientů s psychoterapií

    Vybíral, Z., Urbancová, B., Ogles, B., Řiháček, T., Gocieková, V.
    Masarykova univerzita (CZ)

    ZÁZNAM PŘEDNÁŠKY

    Autoři příspěvku zkoumali široce pojaté negativní zkušenosti klientů s psychoterapií. Cílem příspěvku je prezentovat předběžné výsledky systematického přehledu studií (sumarizovat tzv. "systematic literature review") a prezentovat předběžné výsledky tématické meta-analýzy těchto studií. Do přehledu byly zařazeny studie s kvalitativní, event. smíšenou metodologií, které se zaměřily na perspektivu klientů. Většina dat v primárních studiích byla získána na základě rozhovorů s klienty nebo pacienty. Výsledkem naší kvalitativní meta-analýzy je upozornění na široké rozpětí možných negativních dopadů psychoterapie na klienty. Právě šíře (široká paleta) těchto projevů může být něčím, co lze nabídnout k reflexi jako přínos pro praxi.

    Diskuzní panel: Reflexe a vize

    Diskutující: Pavel Pařízek, Jan Nehyba, Petr Doležal, Leoš Zatloukal

    Závěrečný diskusní panel bude věnován zamyšlení nad tématy, která se prolínala programem Sympozia. Diskutující se pokusí shrnout, co si můžeme z výzkumu získávání a využívání zpětné vazby v psychoterapii odnést pro svoji praxi a jaké cíle si můžeme klást, pokud chceme, aby se psychoterapie a její vědecké základy dále rozvíjely. Co si představujeme, že by mohlo být v praxi psychoterapie lepší? Jaké nejbližší kroky pro to můžeme podniknout?

    Zakončení Sympozia

  • sobota 9.00 – 17.00

    Workshop Deliberate practice

    Workshop povede Alexandre Vaz. Workshop bude stejně jako celé Sympozium pro účastníky bezplatný a není potřeba se na něj hlásit samostatně (stačí být zaregistrován/a na sympozium). Workshop bude interaktivní a bude určen pouze pro absolventy a frekventanty terapeutických výcviků.

    O čem workshop bude?

    Jak se stávají dobří nejlepšími? Praxí! Od hudebníků přes atlety a chirurgy až po šachové mistry, profesionálové spoléhají na deliberate practice k rozvoji své odbornosti. Tento workshop Vám ukáže, jak můžete deliberate practice využít k rozvoji svých klinických dovedností. Deliberate practice je transteoretický přístup a je užitečný všem terapeutickým směrům (KBT, psychodynamický a další). Tento workshop je vysoce prožitkový s mnoha příležitostmi pro účastníky, aby si deliberate practice sami vyzkoušeli. Workshop bude zahrnovat:

    • Teorii, principy a výzkum deliberate practice
    • Jak využít deliberate practice k rozvoji svých klinických dovedností
    • Jak integrovat deliberate practice do klinické supervize a výcviku
    • Jak využít deliberate practice k rozvoji terapeuta jako osoby

    Workshop je založen na řadě knih "Základy deliberate practice" [The Essentials of Deliberate Practice] editované Tony Rousmanierem a Alexandre Vazem (American Psychological Association Press) a na "Dosahování odbornosti: Základy deliberate practice pro psychoterapeuty" [Reaching for Expertise: A Primer on DP for Psychotherapists] od Alexandre Vaze and Tonyho Rousmaniera.

    English version:

    How do the good become great? Practice! From musicians to athletes to surgeons to chess masters, professionals rely on Deliberate Practice to achieve expertise. This workshop will show you how to use Deliberate Practice to improve your clinical skill development. The Deliberate Practice approach is trans-theoretical and benefits all models of therapy (CBT, psychodynamic, etc.). This workshop is highly experiential, with many opportunities for participants to try deliberate practice themselves. The workshop will include:

    • The theory, principles, and research of Deliberate Practice
    • How to use Deliberate Practice to enhance your clinical skill development
    • How to integrate Deliberate Practice into clinical supervision and training
    • How to use Deliberate Practice to develop the “person of the therapist"

    This workshop is based on the book series "The Essentials of Deliberate Practice" (Edited by Tony Rousmaniere and Alexandre Vaz; American Psychological Association Press) and "Reaching for Expertise: A Primer on DP for Psychotherapists" (by Alexandre Vaz and Tony Rousmaniere).

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info