V roce 2018 dostalo naše setkávání název Sympozium o výzkumu a praxi v psychoterapii, který zachycuje nový záměr sympozia, jímž je podpořit a propojit komunitu odborníků, kteří se zajímají o výzkum psychoterapie. Navázuje na tradici, kterou v tomto směru na mezinárodním poli rozvíjí Society for Psychotherapy Research (SPR). Tato odborná společnost sympoziu také poskytla záštitu.

V úvodní části Sympozia zazněla zvaná přednáška věnující se výzkumně zpracovaným případovým studiím, kterou přednesl profesor Mattias Desmet z Ghent University. Věnoval se tomu, jak je možné případové studie využít jako relevantní vědeckou metodu, která přináší unikátní informace a nabízí bohaté možnosti propojování výzkumu a praxe v psychoterapii. Další přednášky se věnovaly například tomu, jak mohou jednotlivé případy posouvat naše chápání psychoterapie, nebo jak může případová studie napomáhat spolupráci praktikujícího psychoterapeuta, teoretika, výzkumníka i studenta.

Ve druhé části Sympozia se odehrály panelové diskuze o aktuálně probíhajících výzkumech v ČR. Myslíme si, že se zde podařilo otevřít dosud chybějící prostor, kde jsme se navzájem mohli seznámit s tématy, na kterých v oblasti výzkumu psychoterapie pracujeme, které nás dlouhodobě zajímají, na které můžeme navázat či se k nim připojit. V této tradici bychom rádi pokračovali i nadále.

Pátý ročník psychoterapeutického sympozia, na který dorazilo více než 180 účastníků, byl setkáním pestrého spektra českých a slovenských kolegů napříč psychoterapeutickými směry a profesemi, kteří se věnují vzdělávání psychoterapeutů a jeho výzkumu. Výzkum vzdělávání psychoterapeutů byl na sympoziu zastoupen Bernhardem Straussem, Marií Gilbert a Omarem Gelo, kteří patří mezi výrazné osobnosti věnující se tomuto tématu po většinu své kariéry.

Účastníci se mohli setkat s představiteli téměř všech výcvikových institutů působících v České republice, poslechnout si, kam z jejich pohledu vzdělávání v psychoterapii směřuje, a na sobotních workshopech si vyzkoušet terapeutické směry, se kterými pracují. Sympozium tak mohlo připomínat v České republice ojedinělý veletrh psychoterapeutického vzdělávání, který měl za cíl především zprostředkovat setkání a dialog mezi účastníky.

Dialog mezi účastníky zprostředkovávaly kromě živého kuolárního dění také diskusní panely zaměřené například na roli sebezkušenosti ve výcviku psychoterapeutů, trénink specifických dovedností a kompetencí, nebo potřeby vzdělávání v průběhu celého profesního života.

Sympozium zachycené přes objektivy kolegů Tomáše Repky a Martina Nováka si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Čtvrtý ročník psychoterapeutického sympozia byl zaměřen na aktuální směřování různých terapeutických přístupů a podrobněji se věnoval postmoderním, systemickým a dialogickým směrům. Systemickou a rodinnou terapii na sympoziu zastoupili Jaakko Seikkula s Peterem Roberem, ke kterým se přidala gestalt terapeutka Margherita Spagnuolo Lobb. 

Jaakko Seikkula představil terapeutický přístup s názvem Otevřený dialog a výzkum dialogu jako ztělesněné zkušenosti v dialozích mezi více účastníky sezení. Peter Rober nabídl reflexi způsobu, jakým rodinný terapeut může vytvořit dialogický prostor a jak se musí vypořádávat s dialektikou toho, co řečeno bylo, co ještě ne, a o čem zúčastnění váhají hovořit. Margherita Spagnuolo Lobb pak představila současné teoretické pojetí self v rámci Gestalt terapie jako společné tvoření na hranicích kontaktu.

Společným jmenovatelem přednášek zahraničních hostů byla intersubjektivita, tedy utváření významů v dialogu. Další odborníci, mezi nimi David Skorunka, Karel Balcar, Jan Benda, Aleš Fürst či Martin Jára, přednášeli například o flexibilitě a osobním kontatku s klienty v psychoanalýze či vzájemném obohacování psychoterapie a neurověd.

Sympozium zvěčnili ve fotografiích Tomáš Repka a Martin Novák, přítomné zástupy českých a slovenských terapeutů (sešlo se tentokrát 222 účastníků) si můžete prohlédnout ZDE a ZDE.